mistři světa      info in english      
TIP: Víte, že jsou články tříděny do rubrik a můžete je podle nich prohlížet?
      Vyhledávání
      Pandora

Přihlašte se do e-mailové diskusní konference o šachu

Návod k použití
Archiv příspěvků

      Reklama


MAT-64 - 25. 02. 2004 12:44

František Pithart – In memoriam

Vzpomínka na "šachového válečníka" včetně partiových ukázek.

 
Dne 20. 10. 2003 opustil ve věku 88 let naše slzavé údolí jeden z "posledních mohykánů" – šachových válečníků předválečné ČSR mistr František Pithart. Přestože se nestal ani mezinárodním mistrem (v 50. a 60. letech ještě nebyla inflace mezinárodních titulů), zanechal po sobě silnou šachovou stopu jako hráč, trenér i šachový funkcionář.

Mistrem ÚJČŠ se stal v roce 1951, mistrem sportu. Tenkrát se mistrovské tituly rozhodně neudělovaly hráčům, kteří se nikdy nepřiblížili první domácí stovce. I při vysokých umístěních na domácích šampionátech nebo nezanedbatelných mezinárodních úspěších to bylo nejisté. Tehdejší mistři ale měli patřičný respekt. Mistr Pithart věnoval celý svůj život šachu. Pro jeho až fanatickou lásku k šachu, zásadovým postojům i slušné šachové síle mu všichni říkali Mistře, od velmistrů po dorostence.

V 50. letech patřil k předním československým šachistům. V náhradním mistrovském turnaji v Gottwaldově 1950 se dělil s pozdějším mistrem republiky a dlouholetým reprezentantem Kozmou o 1. místo a v užším zápase ho porazil 2,5 : 1,5.

Na mistrovství Československa 1955 a 1965 se dělil o 3. místo, 1952 o 5. místo, šestkrát hrál finále ČSR.

Reprezentoval na Šachové olympiádě 1952, ME 1957 a v různých mezistátních zápasech.

Měl také další úspěchy:
Mez. turnaj Praha 1956 - dělení 3. místa
Turnaj reprezentantů – 1. místo
Novi Sad 1957 – 4. místo
Třinec 1973 – 3. místo
Novi Sad 1975 – 4. místo
Brno 1980 – dělení 5. místa

Mistr hrál tvrdé poziční šachy a byl tvrdým oříškem pro každého. Z jeho bohaté tvorby jsem vybral 2 výhry se silnými soupeři, které se mi jeví typické pro jeho šachové pojetí.


Pithart - Kaválek [A09]
t ch, 1962
[Gross]

1.Jf3 d5 2.c4 dxc4 3.Ja3 Jf6 Pružné výstavby (později hrané), dávající černému plnohodnotnou hru, jsou: [ 3...a6 4.Jxc4 b5 5.Je3 Jf6 ( 5...Sb7 6.g3 Jf6 7.Sg2 Jbd7 8.0-0 e6 9.b3 Se7 10.Sb2 0-0 11.d4 ( 11.Jd4 Sxg2 12.Jxg2 Jb8! 13.Jf3 c5 14.d4 Jbd7 15.Jf4 Vc8= Illescas-Oll, izt Biel 1993.) ) ; 3...c5 4.Jxc4 Jc6 5.g3 f6 6.Sg2 e5 7.0-0 Se6 8.b3 Jge7 9.Sb2 Jf5 10.e3 Se7 11.d4 cxd4 12.exd4 Jfxd4 13.Jxd4 Jxd4 14.Sxd4 Dxd4 15.Sxb7 Dxd1 16.Vfxd1 Vd8 17.Vxd8+ Sxd8= Kočijev-Tajmanov, Leningrad 1984. Ale i výstavba Jf6, g6 by měla byt uspokojivá. ; 3...e5] 4.Jxc4 g6 5.b3 Mistr měl raději tlak na střed než obsazení středu, mnoho systémů si vypůjčil z repertoáru Rétiho a Flohra. 5...Sg7 6.Sb2 0-0 7.g3









7...a5?! Nechci tento tah označit přímo za špatný, ale příliš mi do této pozice "nesedí". Pozdější velmistr Kaválek byl bojovný taktik, který neměl chuť hrát pozici s prvky symetrie po 7...b6. Tudy ale právě vedla cesta k vyrovnání. Pokus převzít iniciativu zjevně není opodstatněný. 8.Sg2! Černý spíše očekával 8.a4 nebo 8. a3, což by ospravedlnilo jeho 7. tah. Mistr ale nebrání postupu a-pěšce, protože dobře ví, ze v Rétiho dvojdomcích má bílý usilovat o hru na polootevřenych sloupcích "b" a "c". 8...a4 9.bxa4 Sd7 10.0-0 Sxa4 11.Dc1 Jc6 12.d3 O poziční výhodě bílého není pochyb. Po dalším Sc3, Db2, Vab1, Vfc1 budou síly bílého optimálně rozestavěny a na černou pozici bude vyvíjený silný tlak. Dámské křídlo černého zcela postrádá koordinaci. 12...Db8 13.Vb1 Da7 Jen zcela vyumělkovanými tahy dokáže černý jakž-takž dokončit vývin. 14.Sc3 Jd5 Nechat se svázat po dlouhé diagonále po 15.Db2 bylo ještě horší. 15.Sxg7 15...Kxg7 16.Db2+ Kg8 17.Vfc1!+/- Černý zřejmě spoléhal na [ 17.Dxb7?! Jc3 , ale Mistra taktika prostě "nezajímala", pokud by tím ohrozil trvalou poziční výhodu. ] 17...Vab8









18.Jfe5! Mnozí máme zafixováno v hlavách, že stísněnému soupeři nemáme usnadňovat obranu výměnami. Mistr se často díval na pozici trochu jiným pohledem (snad to převzal také od Flohra). "Které figury drží obranu?"-mohla být jeho častá otázka, soudě podle stylu hry. A na ty "nepřátele" si posvítil a nejraději je odstranil vhodnou výměnou. 18...Vfd8 19.Jxc6 Sxc6 20.Je5 Se8 21.e4! Střelci z domečku se měnit nemají, ani když ti přidají pěšce, říkával Mistr. Proto bez váhání zamítl 21.Sxd5. 21...Jb6 22.Vxc7+- Ja4 [ 22...Jd7 23.Jc6 Dc5 24.d4 Dd6 25.Jxd8 Dxc7 26.Jxb7+-] 23.Db4 Vd6 24.Jc4! "Zesilování pozice je nejspolehlivější cesta k výhře." Zní to možná triviálně, ale jak často na to zapomínáme. Z Mistrových partií by se i dnešní omladina mohla mnohému naučit. Zbytečnou komplikací by bylo [ 24.Vxe7? Vb6 25.De1 Vxb1 26.Dxb1 Dc5] 24...Vxd3 25.Dxe7 Jc3 26.Vcxb7 Vxb7 [ 26...Vd7 27.Dxd7! Sxd7 28.Vxb8+ Kg7 29.V1b2+-] 27.Vxb7 Je2+ 28.Kf1 Da4 29.Jb2 Vd1+ 30.Kxe2 Dc2+ 31.Kf3 Dc3+ 32.Kg4 Dc8+ 33.Kh4 1-0



Pithart - Martinovic [E82]
1997
[Gross S.]

1.c4 g6 2.d4 Jf6 3.Jc3 Sg7 4.e4 d6 5.f3 0-0 6.Se3 b6 Zejména GM Gufeld se snažil zpopularizovat tento tah, ale moc následníků nenasel. Oblibě se těší zejména tahy 6...e5 a 6...Jc6. 7.Sd3 Sb7 Ani jiné pokusy černého příliš neuspokojily: [ 7...Jfd7 8.Jge2 c5 9.Sc2 Jc6 10.d5 Jb4 11.Sb3 Je5 12.0-0 e6 13.a3 Ja6 14.h3 exd5 15.exd5 f5 16.f4+/= Běljavskij-Martinovič, Jugoslávie 1992.; 7...a6 8.Jge2 c5 9.e5 Jfd7 10.Se4 Va7 11.dxc5 Jxc5 12.exd6+/= Mirallés-Sharif, m Francie 1991.] 8.Jge2 c5 9.d5 e6 10.Dd2 exd5 11.exd5 Typické pro Mistrovo pojetí šachu. Jeho snahou bylo především co nejvíce omezit soupeřovu aktivitu i za cenu úplného vyrovnání. Na rozdíl od většiny šachistů on vyrovnané pozice přímo miloval. Měl dobry poziční cit, velkou sílu v koncovkách a nekonečnou trpělivost. I hodně silné hráče nejednou "vycvičil" v dlouhatánských partiích, ve kterých "nic neměl". Většina hráčů by bílými hrála 11.cxd5 s ostrou hrou, kde by bílý usiloval o hru v centru a černý o rozehrání své pěšcové majority na dámském křídle. 11...Jbd7 Zdá se, že černý hrozí tahem 12...Je5 připravit soupeře o dvojici střelců. Mistr ale správně usoudil, že bělopolného střelce v této struktuře nepotřebuje a proto neschovával svého střelce na b3 jako Běljavskij (viz poznámku po 7. tahu černého), ani nehrál oslabující f3-f4. 12.0-0! Je5 13.b3 Jxd3 14.Dxd3 Bílý má pravdu, střelec na b7 nemá valné šance se rozehrát, takové dvojice střelců se bát nemusí. 14...Ve8 15.Vae1 a6 Černý by rád obětoval tahem b6-b5 pěšce za otevření sloupců "a" a "b" a oživení Sb7. 16.a4! Jako kdybych byl u toho, jak Mistr dobře slyšitelným šepotem (kterým často doprovázel své přemýšlení i tahy) pronáší: "Tak na to (na otevření dámského křídla) chlapečku (chlapeček pro něj byl mnohdy i soupeř v penzijním věku) zapomeň!" 16...Jd7 17.Dd2 Sc8









18.Sg5! Pěkně protivný tah, na který černý nemá plně uspokojivou odpověď. Z čeho má vybírat? 18...Sf6 souhlasí s výměnou jediné opravdu aktivní figury (kromě výměny má bílý i dobrou alternativu 19.h4); 18...Jf6 jde do vazby; 18...Dc7 staví dámu mimo hru a ponechává bílému střelci optimální pozici; 18...f6 dočasně zavírá vlastního střelce a vytváří potenciální slabinu na e6. 18...f6 19.Sh4 Je5 20.f4 Jf7 [ 20...Jg4 21.Jc1!] 21.h3!? 21...Sg4 nejspíš nevadilo, ale Mistr s chutí eliminoval i mlhavé náznaky protihry. Na 21...Jh6 chce mít 22.g4. 21...Va7 22.Jc1 Vae7 23.Jd3 h6 24.Vxe7 Vxe7 Diagram









25.Sf2!? Mazaný tah. Jednak nedopřeje soupeři g6-g5 s tempem a dává mu k řešení problém, zda bude bílý usilovat o rozbití černého pěšcového tria b6-c5-d6 za pomoci b3-b4 a a4-a5 a nakolik je to nebezpečné. 25...g5 26.Sg3 Třeba později, zkus uhodnout, co zase chci...! Už tušíte, proč atypicky Mistrův styl tolika hráčům "vadil"? 26...f5









Otvírá černopolného střelce, ale zavírá bělopolného. 27.Ve1 Věže bílý na šachovnici mít nemusí. Sází na pasivitu černé dámy, bělopolného střelce i jezdce. 27...Sd7 28.Kf1 Vxe1+ 29.Dxe1 Df6 30.Je2 b5 Je plně pochopitelné, že černý s úlevou prosadil tento tah. Menším zlem se mi ale jeví vyměnit dámy po 30...Da1 s pravděpodobnou remízou. Velmistr ale pořád doufal, že "starého pána" nějak unaví a "ošidí" na nějakou (?!?) taktiku, k čemu si raději ponechal dámy. Mohl a měl ale vycítit, že pokud dámy nevymění, ta bílá bude aktivnější. 31.axb5 axb5 32.Db1 Diagram









32...Dd8? To není bojovnost, to je chybějící pud sebezáchovy, protože je zjevné, že podstatně aktivnější bude právě bílá madam. 33.Da2 Db6 34.Se1 b4 35.Sd2 Dd8?! Ještě více aktivizuje bílou dámu, patrně již byl černý (jinak výtečný taktik, taktiku ale Mistr z pozice spolehlivě "vyhubil") v časové tísni. Měl hrát opatrné [ 35...Db7] 36.Da7 Sf6 37.Jg3 Kh7 38.Jh5 Sh8 [ 38...Se7 39.Sc1! s dalším Sb2.] 39.Jg3 Kg6 40.Da6 Hrozí 41.Jxc5, hlavně ale černému se pozice hraje velice těžce. Obtíže jsou zjevné a konec partie v nedohlednu... Velmistr-nevelmistr, ten děda mne snad opravdu chce zaříznout, proč já blbec jsem nevyměnil dámy?-pomyslel si nejspíše v této chvíli favorit, pokud si komentátor může dovolit pokus o empatii... 40...Sf6 41.Da7 De7 42.Da8 Dd8 43.Da7 Žádná snaha o opakování tahů a když tak méně než stačí reklamaci remízy. Mistr dobře věděl, že stísněnému soupeři více vadí dlouhá partie, proto nespěchá. 43...De8 44.Da6 Dc8 Černému už došlo, že musí usilovat o výměnu dam, ale nenalezne pochopení. 45.Da7! Sd8 46.Se3 Sf6 47.Sd2 Dd8 48.Da6 De7 49.Da8 Sg7 50.Da7 Dd8 51.Je2! Pozornost soupeře Mistr pěkně uspal dlouhym "popotahováním" a nenápadně připravuje předpoklady pro útok na krále. Mlhavě (třeba při bílé dámě na b1) se rýsuje g2-g4 s dalším Jg3. 51...Se8 52.Da6









52...Df6?! Černý už má zřejmě plné zuby obletování bílé dámy a rád by ji vyměnil přes a1. Přehlíží ale silnou aktivitu soupeře. Měl se obrnit trpělivostí a hrát (analogicky s pozicí po 40. tahu bílého) 52...Sf6. Bílý by pak zřejmě směroval svojí dámou na b1. 53.Dc8!









53...Dd8? To už černý král neunese. Nic pěkného by černého nečekalo ani po [ 53...De7 54.g4 fxg4 ( 54...De4 55.Jf2+-) 55.hxg4] 54.De6+ Sf6 55.fxg5 hxg5 56.g4! Sd7









57.Jef4+! Došlo na černého krále. 57...gxf4 [ 57...Kg7 58.Jh5+] 58.Jxf4+ Kg7 59.Jh5+ Kg6 60.gxf5+! Kxh5 61.De2+ (61...Kh4 62.Dg4X.) 1-0


Od roku 1952 pracoval mistr Pithart jako metodik šachového svazu, organizoval školení trenérů a vytvořil metodiku tréninkového procesu u nás. V letech 1957-1969 byl ústředním trenérem Čs. šach. svazu. Vychoval řadu našich reprezentantů a o mnohé z nich se staral v dobrém i zlém.

V dobách, kdy české a slovenské prérie ovládl nenávistný kmen Komančů, chtěli jejich náčelníci ochočit všechny svobodné Indiány a dát jim rudé ohlávky. Z nedobrovolné práce vytvořili své hloupé náboženství a všechny wigwamy zohavili pěticípými hvězdami. Všechny svobodné duchy, kteří se práci vyhýbali, chtěli dát do wigwamů se zamřížovanými okny. Tmavé mraky se stahovaly i nad mladým Indiánem, jehož obživou nebyl ani lov ani práce. Veliký Manitou mu požehnal velikou zdatností v kavárenském trojboji (kulečník, karty, šachy). Když ho námezdní lovci Komančů chytili, zdálo se, že před výhledem přes mříže ho nikdo neuchrání a pražským Indiánkám zbude jenom smutek a pláč. V té chvíli se ale objevil hodný Mistr Pithart s kouzelným papírem plným vyobrazení totemových zvířat, zbytků kávy a popela z tabákových tyčinek. Vyřkl svá mocná zaklínadla a lovci Komančů v panické hrůze utíkali, aby spasili alespoň své hanebné životy. Mistr na počest svého vítězství zapálil několik tabákových tyčinek a vdechoval jejich kouř, aby se snadněji spojil s duchy předků a dostal od nich moudré rady. Při své nezištnosti se o moudré rady vždy rozdělil se svými mladými přáteli a žáky. Málem zavřenému mladému Indiánovi také řekl: "Ty holomku, když už tě nezavřeli, koukej se rychle stát velmistrem, ať nelituji své slabé chvíle." Mladý Indián Mistrův příkaz splnil a Mistr po vykonání mnoha dalších dobrých skutků odešel do věčných lovišť.

Ať ho tam čekají řeky plné ryb, prérie plné zvěře, squaw plné něhy a přátelé s dobrým tabákem. Nezapomeneme!

IM Štefan Gross

Komentáře k článku (2):
 
Diskusní příspěvek Slimy Šimi 25. 02. 2004 20:52
Diskusní příspěvek Claudio Lopes 01. 03. 2004 22:28

[ Zpět nahoru | mistři světa | info in english ]

NAVRCHOLU.cz