Historie cimrmanovského šachu

Dosti citovaným je jeho slavný zápas s velmistrem Laskerem, který odehrál v květnu roku 1902 v polské Lodži. S bílými tehdy hrající Cimrman, ač sám ztratil všechny figurky vyjma krále, dokázal uhrát patovou remízu. (přičemž Lasker tehdy neztratil ani pěšce!). Záznam tohoto slavného střetnutí Vám teď nabízím:

Cimrman - Lasker (Dámský gambit): 1.d4 d5 2.c4 dxc4 3.b3 cxb3 (Lasker získávajíce v samotném začátku materiální převahu s očekáváním, ale i s připraveností sleduje pasivní Cimrmanovu hru) 4.Jf3 bxa2 5.Jxe5 axb1J 6.Jd7!? (Cimrmanův pokus o útok na srdce černého...) 6....Sxd7 (...Lasker zmařil.) 7.d5 Jc3 8.e4 Jxd1 9.e5 Jxf2 10.Kd2! (V tomto okamžiku, aniž by černý cokoliv tušil se začíná rodit geniální Cimrmanův plán) 10....Jxh1 11. Ke3 e6 12.g3? exd5 13.Kf4 Ke7 14.e6 fxe6? (černý omámen snadnými zisky otevírá své královské křídlo) 15.Kg5 d4 16.Sa6 bxa6 17.Se3 dxe3 18.h3 Jxg3 19.Vf1 Jxf1 20.h4 h5 21.Kg6 Kd6 22.Kf7 Jf6 23.Kg6 Vh6+! 24.Ke7 Je4? (na tomto místě Lasker udělal fatální chybu. Místo správného 24....De7+ a mat, dává bílému unikátní šanci na remízu, již se Cimrman chopil. Lasker ovšem v komentáři prohlásil, že ani remíza s Cimrmanem nebyla k zahození.) 25.Kg8 Vg6 26.Kh8 Dxh4 27.Kg8 (Cimrman v situaci, kdy mu zbývá pouze král, nabízí triumfálně remízu opakováním tahu... :-)) 27....Df6 (...kterou ovšem nafoukaný velmistr nehodlá přijmout.) 28.Kh8 Vh6+ 29.Kg8 Ke7

Už při průběhu partie došlo k několika zaznamenáníhodným okolnostem. Údajně měli být při dvanáctém tahu Cimrmanova soupeře opravovány hodiny, neboť nervózní Lasker je při předávání tahu poškodil. Zajímavá je i hrací doba, která podle oficiálních záznamů činí pouhých 10 minut. Nelze ovšem posoudit, nakolik měly na tuto dobu vliv právě rozbité hodiny...

Poslechněme si nyní pozápasová vyjádření soupeřů, tak jak je zaznamenaly tiskové agentury:

Cimrman: S výsledkem jsem spokojen. Dá se dokonce říci, že jsem si jej přál. Měl jsem ve hře několik jasných šancí k vítězství. Soupeř mi úplně zobal z ruky. Kdybych chtěl, mohl jsem jej zabít už v pátém tahu.

Lasker: Absolutně to nechápu. Nebyl jsem schopen zahrát normálně ani zahájení! Soupeř mě neustále krmil figurkami, ale sám získával stále výraznější a výraznější taktické výhody. Neměl jsem možnost provést jediný racionální tah. Za remízu děkuji, ale před Cimrmanem smekám.

Mezi osobnostmi sledujícími průběh tohoto famózního střetnutí seděl i, tehdy třináctiletý F.Marshall (pozdější objevitel slavného Marshallova gambitu), který později prohlásil, že shlédnutá partie měla zásadní vliv na formování jeho šachové osobnosti. Ten měl být však druhým velkým velmistrem, kterého Cimrman ve svých slavných partiích zničil. Událost, konající se r. 1907 v Petrohradě, přilákala k šachovnicím na svou dobu rekordní počet šachových komentátorů, jenž mohli s úžasem sledovat následující partii, ve které Cimrmanovi k rozdrcení mistra světa stačilo pouhých osm tahů:

F. Marshall - J. Cimrman (Berlínská obrana v Ruy-Lopezově španělské variantě zahájení): 1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.Sb5 Jf6 (Marshall zneklidněn poklidným pokračováním (ve všech předchozích cimrmanových partiích došlo k výměnám figurek už při druhém tahu) zmatkuje.) 4.Jxe5 Jxe4!! 5.Jc4 (Bílý byl zaskočen razantním postupem černého ve střední části pole ustoupil...) 5...De7 (...čímž ovšem černému otevírá baťoh možností.) 6.d3 Jc5+ 7.Kf1 De2+ (Marshall byl naprosto zmaten. Nechápal proč by Cimrman obětovával dámu v samém začátku hry. "Nevěřil jsem svým očím", říká pozdější poražený, "Cimrman zahrál De2, čímž mi v podstatě předával dámu. Tušil jsem v tom nějakou čertovinu. Vzpomněl jsem si na jeho památné střetnutí s Laskerem a poslepu jsem táhl Kg1".) 8.Kg1? (Cimrman s ocelově klidnou tváří zakončil) 8...Dxd1+ mat. Svět tehdy dostal infarkt.

Za zmínku stojí i Cimrmanovo střetnutí s mladičkým ruským velmistrem Nimcovičem r.1911. Roztřesený Nimcovič tehdy nastoupil ve Vídni proti tradičně klidnému a vyrovnanému Cimrmanovi s obrovským despektem. Tato partie se právem zapsala do historie jako jedna z nejkratších velmistrovských partií, ostatně posuďte sami:

Cimrman - Nimcovič (nepopsaná varianta) 1.a4 e5 2.b4 a černý se vzdal.

Svoji prohru Nimcovič tisku okomentoval slovy: "Neměl jsem na takovou hru žaludek, po prvním tahu jsem věděl, že proti Cimrmanovi neuhraji ani půl bodu". Jiné zdroje ovšem uvádějí, že černý nedohrál proto, že po shlédnutí cimrmanova tahu prostě omdlel.

Historie slavného Cimrmanova gambitu sahá do roku 1910, kdy v pražském utkání Cimrman - Duras došlo k jeho prvé aplikaci. Šachoví komentátoři té doby jej srovnávají s legendární českou husitskou písní "ktož sú boží bojovníci", po které se dle pověsti nepřátelé obrátili v úprk. Podobný úprk nastával v přenesené podobě i za šachovnicí kdy soupeři, podobně jako Nimcovič v předchozím odstavci, vzdávali při jen pouhém náznaku použití tohoto zahájení. Do dnešního dne se však nepodařilo vyhledat byť jen jedinou transkripci, ktará by jej přesně popisovala. Ostatně by samotný gambit dnešním šachistům příliš nepomohl, neboť bez spojení se silnou cimrmanovou osobností, kterou se těšil ve své době, není ničím.

Tak rychle jak Cimrmanova šachová kariéra začala, tak rychle také skončila. V listopadu roku 1911 vystoupila řada předních světových šachistů v čele s polským velmistrem Janowskim s protestním dopisem mezinárodní šachové organizaci, požadujícím vyřazení Cimrmana za všech turnajů vyšší kategorie. Zároveň se až do odvolání odmítali zúčastnit všech klání. Důsledkem tohoto dopisu, mezi jehož signatáři figurují taková jména jako Tarrash, Marshall, Nimcovič nebo Čigorin, byl konec známých cimrmanových šachových aktivit. Jěště v roce 1912 se v pramenech objevují zmínky o přátelském utkání Lasker - Cimrman, které údajně Cimrman zakončil famózním způsobem, kdy sebral soupeři všechny figurky kromě krále, povýšil všechny pěšce za jezdce a vzápětí partii vzdal. O přesném průběhu této partie však nemáme bližší údaje. Na první pohled vypadá tento konec cimrmanovy šachové kariéry smutně a nesportovně, nicméně si musíme uvědomit, že vyjma svého prvého velkého střetnutí s Laskerem až do roku 1911, nedovolil soupeřům uhrát ani remízu a svou pozici ještě upevnil objevem vlastni varianty zahájení (viz. Cimrmanův gambit) a řada osobností v této souvislosti dokonce uvažovala o smyslu konání šachových turnajů. Ty v té dobš připomínaly spíše obdobu "one man show" než napínavé klání. Nebezpečí pro šach vyplývající z jeho účasti si uvědomoval i sám Cimrman, v jednom rozhovoru dokonce pronesl následující srovnání:

"Moje účast na šachových turnajích? To je jako kdyby superman závodil v desetiboji."

Dalším uváděným důvodem konce jeho šachové kariéry je (tehdy nově zaváděná) účast žen na šachových turnajích. Cimrman, jenž byl proslulý svým nevřelým vztahem k ženské emancipaci (viz jeho práce "Adamovo žebro", "Podlidé" nebo "Dlouhé vlasy - krátký rozum"), prohlašoval, že není ochoten hrát proti ženám žádné partie, neboť je nepovažuje za sobě rovné. Bližší podrobnosti však v této souvislosti nemáme.

Cimrman už nežije, ale jeho šachová sláva působí nadále. Pokud si tudíž myslíte, že cimrmanův vliv na šachový svět skončil s jeho odchodem z velmistrovské scény, nemáte pravdu. Svou inspiraci cimrmanovským šachovým stylem přiznali takoví velikáni novodobého šachu, jakými jsou nebo byli Tal, Fischer, Karpov, Spasskij, nebo Short. Ještě v roce 1995 Garri Kasparov při otázce novináře, zda-li by byl ochoten si zahrát proti počítači "Deep Blue" odpověděl: "Raději deset bleskovek s počítačem, než jednu partii s Cimrmanem."

tolik šachové anály

Miroslav Petříček

(převzato z diskusní konference věnované Járovi Cimramanovi)